M1: Svůj stín nepřekročíš

Pravidla naší hry začínají být příliš kostnatá. Doma vyhráváme, venku ...

Už jsem prošel pěkných pár antukových kurtů, ale ten na Slávii je opravdu nepříjemnej. Otevřená plocha, drátěná klec připlácnutá na zeď tělocvičny. Zlatý lom na Dobešce. Počasí bylo pěkné, možná až moc, sluníčko pralo do očí a teplota byla skoro nesnesiltelná. Přesto se na začátku zdálo, že nás minulé utkání vrátilo do klidu hrajeme svojí hru. Skutečnost byla však trochu jiná. Zatímco soupeř dělal ztrátky lehce a snadno, my nemohli složit švestku. Trocha horšího příjmu a střeďáci byli mimo hru, a z kůlů to na zem prostě nepadalo. A když se to středem zkusilo, tak tam byl blok. Slávie nás přehrála 25:16.

Ve druhém setu jsme do toho dali všecho. Ale ani to nepomohlo. Naše bloky poskakovali, kde neměli a soupeř lehce otáčel. My se na každou ztrátu dřeli. Dostali jsme se o krok dál, až do koncovky, ale tam to zase pochcíplo. Slavia vyhrála sice těsně, ale vedla 2:0.

Ve třetím setu se nedařilo a tak došlo k několika experimentům. Do začátku setu šel nahrávat Šunka a někde v půlce pak Kalimero na blok místo Matese. Přestože se experiment evidentně nezdařil a prohrálo se stejně jako v předchozích setech, dovolím si tvrdit, že experimenty přišly příliš pozdě. Chceme-li pomýšlet na to, jak se dostat z průšvihu nesmíme na nic čekat a nechat se v tom zmáchat, ale udělat něco rychle a hned. 3:0

Pravidla naší hry začínají být příliš kostnatá. Venku prohráváme, na týmy ze spodní části tabulky neumíme. S kým se hraje příště? A kde? A sakra !!!

Kalimero

P.S. komentáře k letošním utkáním jsem ostudně zaspal a dopsal jsem je jako artefakty do archivu všechny najednou až dnes 26.5.2007 takže:
M1: Stařík z Estonska
M1: Zkouška pevných nervů
M1: Balada o Jánošíkovi
M1: A jde to i bez brblání