Oslavy 85 let volejbalu v Sazka Areně

Akce uspořádaná Českým volejbalovým svazem byla potřebná. Volejbalisté, kteří jsou velmi sevřenou komunitou neměli v posledních letech příliš důvodů k velkému jásotu. Pro spoustu lidí byl večer signálem, že na to co do volejbalu vloží se jim třeba i někdy vrátí.

Plná Sazka Arena aplaudovala bývalým reprezentatům, vyslechla moderátorskou omáčku a shlédla několik historických záznamů. O kulturní vložce Vondráčková a Nagy se raději nezmiňujme.

Následovalo přípravné utkání naší reprezentace s tou Ruskou. Oba týmy si tak mohly vyzkoušet atmosféru obrovské haly a hlasitých fanoušků. Předpokládám, že na akci byli snad všichni volejbalisté z republiky a každý si udělal obrázek sám. To co jsem viděl já čtěte níže.

Naši se vstupu do utkání nelekli a hned z počátku se ujali drobného vedení. To jim vydrželo do konce setu a za stavu 24:23 jsme podávali na první setbol. Bohužel se bod navydařil a začala bitva o zisk prvního setu. O míč dále se dostali Rusové a právě oni měli další pokusy o setbol. Podávali i za stavu 28:29 náš špatný příjem šel k soupeři zadarmo a ten si již s nabídnutou šancí věděl rady. Martinovi Léblovi už ani nestálo za to aby šel na kůl blokovat a zůstal zaparkovanej na prostředku.

Zklamání ze ztráty setu (viditelné jistě až do nejvzdálenějších sektorů) vedlo k totální ztrátě koncentrace. Naši pokazili co mohli. Nejúspěšnějším v této činnosti byl bohužel Novotný a alespoň naše řada se shodla po jednom vyhozeném balonu a dvou pecek do bloku, že by měl jít raději ven. Zdeněk Haník ho balon na to vystřídal. Nedařilo se nikomu, nedařilo se nic. Nepomohl ani Ticháček. Stav 6:16 byl předznamením velkého výprasku. A tedy je pořeba naše družstvo pochválit. Na této úrovni je set tak jako tak ztracen, ale chlapci to nevzdali, zabojovali a dostali ze zpátky do hry. Stav se sice neotočil, prohráli jsme 16:25, ale z prostého rozdílu je vidět, že jsme od smrtelného stavu se soupeřem drželi krok.

Ve třetím setu začal Zapletal s Pláteníkem. To co nám chybělo se dostavilo, párkrát jsme zablokovali. Soupeř to snad ani nečekal a trochu překvapeně nám přepustil třetí set.

Ve čtvrtém setu se Rusové opět zformovali a začali do našich tlačit (což se našim nedařilo). Urvali bodík a otáčeli, zase urvali bodík a poctivě otáčeli. Podrželi si vedení a vyhráli 21:25.

Dle mě byl suveréně nejlepším hráčem celého duelu Verbov - libero ruského týmu. Ten kdo někdy jezdil po place musel ocenit, že dokázal přijímat (jako levý zadní si došel pro přítah až na kraťas do zóny 2), dokázal ihned vykrýt svého smečaře na rychlíku ze středu a když už naši útočili tak pochytal nechytatelné - nadzvedl snad libovolnou bombu. Na naší straně sítě bych ocenil Štokra. Schválně se budu muset podívat kolik, že mu je, ale na "dorostenecký" věk opravdu umí. Zdá se mi, že někdy našim borcům chybí práce mimo jejich hlavní post, ale právě Štokr nejen bezvadně smečoval, ale bylo ho právě vidět makat i jinde.

U mě jistě 100 bodů za organizaci celé akce a rovněž poklona před bojovností našeho týmu - ale bodů dávám jenom 85, chtěl bych víc.