M1: A jde to i bez brblání

Poslední dva zápasy příliš radosti nepřinesly. Dosavadní bilance tak byla: jednou doma = jedno vítězství, dvakrát venku = dvě prohry. V úterý 22.5.2007 jsme doma přivítali Žižku.

Snad nepřítomnost Lály přinesla klid do družstva a začalo se s klidem a přehledem. Na smečařském postu s usadil Čéza, na kříž Radek, na bloku Mates s Jendnou, Ládík a Kafena účku. Přesto bodové skore bylo vyrovnané, možná o pár bodíků v koncovce prvního setu pro Žižku. Nám se konečně po mnoha a mnoha zápasech podařilo taktické střídání blokaře za nahravače v koncovce - urvali jsme důležité body a vyhráli první set.

Balonem do deníčku byla obrovská deska, střecha, panel Ládika - nejmenšího muže na hřišti - když si vyšlápl na soupeřovic smečaře. Ke zisku druhého setu to však steně nestačilo a po 1:1 a 2:2 na sety se šlo do tie-breaku. Točilo se pro nás za nepříznivého stavu 6:8, ale již podruhé jsme využili taktického střídání a posíleným blokem jsme soupeře přidusil. Kafáč odcházel z podání po šňůře snad šesti bodů. Perfektní koncovku si zahrál Radek, který si ukrojil obrovský kus zodpovědnosti a vzal na sebe rozhodující balony.

Pravidlo doma / venku zůstává v platnosti: dvakrát doma = dvě vítězství, dvakrát venku = dvě prohry.

Kalimero