M1: Zkouška pevných nervů

Zhruba jako před rokem jsme dostali na Albertově od MFF C pěkně za uši a dnes jsme se dostavili k utkání s družstvem MFF B. A stejně jako před rokem se nám moc nedařilo. Albertov snad obsahuje nějakou geopatogenní zónu. Mírné brblání začalo už v šatně, ale snad po druhém či třetím balonu celého utkání vše vypuklo v plné síle. Kecali a poučovali snad všichni, ale přeborníkem se stal Lála, který brblal a kyselil (hezké trefné Matesovo pojmenování) nejvíce.

První set se zkrátka nedařilo a v týmu panova blbá nálada. Je vlatně zázrak, že jsme prohráli jen 23:25. A aby nebylo špatného pomálu bylo ještě hůř. Lála už demonstrativně vypouštěl horší nahrávky, v družstvu se nálada nezastavila ani na bodu mrazu, ale klesala stále níž. Bilance 20:25. Nervy už tekly všem.

Do třetího setu se na nahrávku posunul Kafáč (Ládik byl zproštěn trápení), Čéza na účku, Jenda s Matesem na bloku a Radek s Lálou na smeči. Ale nedařilo se stále. Lálovo brblání došlo tak daleko, že se lavička rozhoupala k překvapivému kroku vyhodit Lálu a uvolněné místo šel zaplácnout Kalimero. Stav byl 8:16. Jenže jiskrička naděje zapůsobila ve družstvu pořádný požár a všichni se začli hecovat jak o život. Začalo se dařit, místy až zázračně a uhráli jsme míče o kterých se nám nesnilo. Zatímco soupeř tvrdě spal, protože předtím stačilo míč libovolně přehodit přes síť, tak eufórie Motorletu dosáhla maxima. Set jsme otočili a vyhráli 25:22 (tj. koncovka 17:6 pro nás).

Bohužel se překvapení ve čtvrtém setu nekonalo. Spící soupeř se probudil a ukončil naše trápení 14:25. Lála se mezitím klidně osprchoval, sedl si s na lavičku a poslední set sledoval v civilu. Poté sedl na kolo a odjel.

Kalimero